Dne 5. Srpna 1950 byla tato “Charta německých vyhnanců” v Stuttgartĕ na veliké manifestaci za přítomnosti členů Spolkové vlády, církví a parlamentů neznámým vyhnancem vyhlášena. Chartu podepsali předsedové landsmannschaftů vyhnanců, jakož i předsedové Ustředního svazu německých vyhnanců a jeho zemských svazů. Charta byla potvrzena na velikých manifestacích ve všych částech Německa.
Ve vědomí své zodpovědnosti před Bohem a lidmi,
ve vědomí své přislušnosti ke křestansko-západní kultuře,
ve vědomí své německé národosti a v poznání společných ůloh všech evropských národů
usnesli se zvolení zástupci milionů vyhnanců po zralém uvážení a přezkoumání svého svědomí podati vúči německému národu a vůči celému svétu slavnostní prohlášení, které stanovuje povinnosti a práva, jež němečtí vyhnanci považují za svůj základní zákon a za nezbytný předpoklad pro vybudování svobodné a sjednocené Evropy.
1. My vyhnanci zříkáme se pomsty a odplaty. Toto odhodlání je nám vážné a svaté v pomýšlení na nesmírné utrpení, jež lidstvu přineslo zvláště poslední desetiletí.
2. Budeme podporovati všemi silami každé počinání, zaměřené na utvoření sjednocené Evropy, v níž by národy mohly žíti beze strachu a bez útisku.
3. Tvrdou a neúnavnou prací zúčastníme se na výstavbě Německa a Evropy.
Ztratili jsme svůj domov. Bezdomovci jsou cizinci na této zemi. Bůh vsadil lidi do jejich domovů. Odloučiti člověka násilím od jeho domova znamená usmrtiti jej duševně.
My jsme tento osud utrpěli a zažili. Cítíme se proto povoláni žádati, aby právo na domov bylo uznáno u uskutečněno jako ze základních lidských práv, daných člověku Bohem.
Dokud toto právo pro nás není uskutečněno, nechceme však státi stranou, odsouzeni k nečinnosti, nýbrž chceme ivořit a působit v nových, vytříbených formách bratrského a ohleduplného spolužití se všemi členy našeho národa.
Proto domáháme se a žádáme dnes, jako i včera:
1. Stejné právo jako občané státu, nejen před zákonem, nýbrž i v kazdodenní skutečnosti.
2. Spravedlivé a rozumné rozdělení břemen poslední války na celý německý národ a poctivé provedení této zásady.
3. Promýšlené začlenění vyhnanců všech povolání do života německého národa.
4. Činné včlenění německých vyhnanců do výstavby Evropy.
Nechí národy světa pocítí svou spoluzodpovědnost za osud vyhnanců jako těch, kteří byli nejtíže zasaženi utrpením naši doby. Nechi národy světa jednají tak, jak to jejich křesíanským povinnostem a jejich svědomi odpovídá.
Národy světa musí poznati, že osud německých, jakož onen všech vyhnanců jest světovým proplémem, jehož řešeni vyžaduje nejvyšší mravní zodpovědnost a zavazuje k mohutnému výkonu.
Vyzýváme národy a lidi dobré vůle, aby přiložili ruku k dílu, aby z viny, z neštěstí, z utrpení, z chudoby a z bídy pro nás všechny byla nalezena cesta do lepší budoucnosti.
vStuttgartě, dne ř. srpna 1950.